12. Zánik
Zánik světa probíhal tak, že se padaly na zem meteory, ožívaly dávné a ničivé bytosti, všechno explodovávalo a nikdo se nemohl nikam ukrýt. Akaon to musel sledovat a věděl že to udělal dávný bůh Serrut, protože chtěl udělat malou úpravu na Anthaře. Sešli se bohové a titáni, aby to pořádně probrali. Akaon, Kloris, Yaggy-Rase s tim nesouhlasili a mysleli že to jde udělat i jinak. Dokonce i arciboha Hyrela. Diskutovali o tom s těmi, co to způsobili což byli: Amtaruel, trestající bůh válek a nemocí a k tomu ještě Klenethus, bůh stínových věštců. Amtaruel řekl: ,,Hyrele! Pravidla bozích jsou jasná: nesmíš vzdorovat vůli nejvyššího boha, když dělá správnou věc... Jasně, nechtěli jsme aby zvířata umírala na mor, ale účel vytvoření Anthary byl jasný, obnovit novou generaci a všem světům v nekonečném vesmíru přinést své tradice" Hyrel ale odpověděl: ,,Podívej Amtaruele, tady nejde jen o zvířata a o chování národů, ale nelíbí se nám způsob zániku" Amtaruel se mu to ale vidně snažil vysvětlit: ,,Hyrele, já nevím čemu ty a jiní lidé v Anthaře říkají zánik, ale já tomu říkám debordelizace a vím co dělám a proto že si porušil pravidlo nejvyšších bozích, tě musím odsoudit" ,,Ne! Když na to lpíš odsoudím se sám" řekl Hyrel a vzdal se svého božství a spadl nazem s tím, že byl normální člověk.
Zánik byl skoro u konce a Amtaruel měl pravdu, všechno se obrátilo k lepšímu: závislost na anoiském světle a touha po stínu skončila, zvěř nemusela snášet tolik nemocí a národu nemuseli být odříznutí od energie Zaelstromu. Po zániku bylo vše stejné ve smyslu že nebylo žádné umrtí ani žádné ničení. V Uldumu a jiných národů se neobjevila ani trhlina na jediné budově. Uldum měl co slavit a víra v boha Amtaruela je posilnil. Začali v něj víc věřit a děkovat, takže k tomu Amtaruel měl i jiné cíle.